Exist

6. listopadu 2017 v 19:07 | Ziluze |  Hlava v hlavě
Mám tendence napsat že tenhle rok byl hnusnej, protože se cejtim zoufale hnusně. Ale nebyl. Vlastně od minulýho listopadu do dnešního dne, si myslím, že to byl jeden z nejdůležitějších roků za posledních osm let třeba. Třeba.
Tak nějak se tam míchá nostalgie s podivnem, divnem, ničim, znovunalezením emocí, radostí, divnem, úsměvem, ničim, překvapením, znovusetkáním, žitím, euforií, smíchem, žalostným smíchem, ztracením emocí, ničim, uvadáním, hnusem, veselostí, Zázrakem a ničim.
Autobusáci mi zásadně nezastavujou. Ať už jsem uvnitř či vně autobusu.
I just keep pushing you away. Šla bych na Vyšehrad. Teď. Protože tam skoro nikdo někdy, mrholí a listí hnije.
Tak aspoň že se mám v kom realizovat.
Množství vína co do sebe leju je veliké, lepší než pít rohlíky. Nerada piju s někym, nerada kouřím s někym, nerada jsem s někym.
Černý závěsy jsou nejlepší, přes den se můžu tvářit že je noc a neplýtvám časem.
Co když až se přístě probudím bude mi třicet? I taková možnost tu je.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.