Stoked

28. června 2017 v 23:01 | Ziluze |  Hlava v hlavě
Měla jsem čas odhodit masku a poblít svoje vlastní dno. A taky si uvědomit, že už sedm měsíců nežiju v dusivý chodbě. Vlastně abych pravdu řekla, nevím jak jsem celé ty roky mohla přežít, díkybohu že si vlastně nic nepamatuju. Ale kdybych byla postavena znova do stejné situace, prosím, zařiďte at nevnímám. Protože ted, když vím jaký to je mít kyslík v těle, bylo by to fakt ohavný si všímat že ho zase nemám.
Všichni kolem mě teď plodí. A já, antidětský člověk, se sem tam rozplývám nad dítětem. Teda nesmí to bejt mimino, ale aspon věk tři plus. Rozplývat se je silný slovo, ale prostě asi moje děloha reaguje na ty rozhormoněný dělohy okolo. Takže jo, přijde mi například totálně rozkošný, že má Anis svoje fakany v písničce. A ano, měla jsem pro něj vždycky slabost, tak pšš. Zvrácenou. Zase za to může panenka.
Mělo by pršet a moje psyché celé touží po jeho období. Tak přeskočme léto?
Namasíruju si sama záda a zaplatím si za to?


tak co ten déšť?

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.