Chrpy. Chrpy jsou kus nebe, kus horkého léta...

17. srpna 2016 v 18:24 | Ziluze |  Hlava v hlavě
Dlouho jsem ve svý celoživotní existenční krizi hledala něco, co bych mohla nazvat cílem zbytečnýho bytí. Něco, čemu bych věřila. Sice to nemá smysl pro vesmír ani zeměkouli, ale pro mojí snahu dýchat. A tak jsem dospěla k tomu, že ten čas, ovlivněný gravitací, prostě celý prozkoumám. Ne jako ten čas, ale jakože budu bádat. Možná i v tom čase.

Přišel mi dopis v době, kdy mě chytla za patu minulost. A ted nevím jestli mám ten dopis hodit do budoucnosti.
A taky bych škrtla Zabedněnou.
Teď když mi jednou týdně teče z hlavy krev, budu v budoucnu lačná po sdílení?
Minulý týden mi bylo hezky na balkoně. S podzimem v nose a uších. Už se blíží čas kdy se proberu. Moudrost přichází se zimou.
Pojeďme do Vídně.

A kurva. Princeznička má růžový vlasy. Nikdy víc fluffy hair.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.