Września

10. července 2016 v 13:24 | Ziluze |  Hlava v hlavě
Od konce mě dělí tělo a smích.
Cesta bez bariér a co víc, bez cíle. Do háje.
A tak se mi vrací nějaká polská slabost a notuju si Warszawski sen. A s něhou pozoruju Martina, který je víc holka než Queen B. A to já moc rád. A ještě je o devět dní mladší než to černovlasý.
No a tak nějak asi oficiálně je ukončen můj život v životě a vnucuju si myšlenku novostí. NOVOSTÍ. A bez mo(u)drostí.
A tvářim se, že je podzim zavrtaný v Labských pískovcích.
Hele lidi, jste milí n feťáky? Proč ne? Nic vám nedělaj a když jim aspon jednou řeknete něco milýho, třeba jim to projasní pár minut. Než zapomenou.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.