Września

10. července 2016 v 13:24 | Ziluze |  Hlava v hlavě
Od konce mě dělí tělo a smích.
Cesta bez bariér a co víc, bez cíle. Do háje.
A tak se mi vrací nějaká polská slabost a notuju si Warszawski sen. A s něhou pozoruju Martina, který je víc holka než Queen B. A to já moc rád. A ještě je o devět dní mladší než to černovlasý.
No a tak nějak asi oficiálně je ukončen můj život v životě a vnucuju si myšlenku novostí. NOVOSTÍ. A bez mo(u)drostí.
A tvářim se, že je podzim zavrtaný v Labských pískovcích.
Hele lidi, jste milí n feťáky? Proč ne? Nic vám nedělaj a když jim aspon jednou řeknete něco milýho, třeba jim to projasní pár minut. Než zapomenou.

 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.