Nedívej se tam, uvidíš tmu.

10. listopadu 2015 v 15:29 | Ziluze |  Krabička od sirek
Jak moc zoufalá jsem, když už mě přitahují lidé jejichž přitažlivost jsem nikdy neviděla? Šptaný čas, ano. Opravdu.
Vyzracela bych se. Né z toho zjištění.
**



"Nutíš mě vidět hvězdy" povzdechla si a s téměř dětskou důvěřivostí se zasmála.
"Přiměj mě je vidět taky" další hlas se nesl na hranici neklidného šepotu.
"Nemohu" zaklonila hlavu stále se usmívajíc.
"Jen nechceš" tichem se nesla hořkost, kterou proťal smích. Uječený a samolibý.

Najednou se ostře zaměřila na objekt poníženosti a pohlídla do těch tonoucích madlových krás.
"Nikdy jich nebude osoba jako ty hodna"
Otočila se k rozprostírající se hvězdné temnotě.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.